Zjistila jsem, že do modelky mi chybí pouze jedna jediná věc. Vsadím se, že jste na tom stejně. Pány nevyjímaje.
Koukám na modelky v časopisech, koukám do zrcadla a fakt. Jediné, co mi chybí, abych vypadala jako ony, je pár centimetrů do výšky...
No a pak je tu ještě pár věcí, které mám naopak navíc já. Věřím, že jste na tom stejně.
Navíc mám pár let. No, pár... Asi dvacet. Ale protože jsem vždy vypadala o něco mladší, tak občas uksichtím i o deset méně.
Navíc mám nějaké ty vrásky. Ale posuďte sami. Nebýt těch mých vrásek, ať už od smíchu, věku či zbytečných starostí, tak by výrobci kosmetiky "neměli co žrát".
Dále mám navíc minimálně deset kilo. Mohla bych uvést jako polehčující okolnost a hlavní příčinu dvě těhotenství. Ale mezi námi, všichni včetně mě moc dobře ví, že pravým důvodem je láska k čokoládě v kombinaci s neúspěšným hledáním pozitivního vztahu k jakémukoliv pohybu.
A pak je tu jedna věc, o které jsem neměla tušení, že ji mám navíc. Objevila jsem ji při setkání s pravou modelkou. Slavnou. Krásnou. Navíc vylepšenou plastickými operacemi. Úspěšnou. Za jednu módní přehlídku (max 2 hodiny na molu) bere víc, jak poslanci za celý měsíc.
Pomáhaly jsme jí s kolegyní do šatů. Byla milá. Hovorná. A mezi řečí razantně prohlásila, že zásadně nevychází ven ani na molo bez silonek, kalhot či elasťáků. Holé nohy neukazuje ani v nejparnějším létě. Prý jí stehna "blemcají".
A to je ta poslední věc, kterou mám navíc. Sebevědomí. Nebo je to špatný vkus a malá soudnost? Ať si. Od té doby si na to vzpomenu pokaždé, když si v létě oblékám kraťasy či krátkou sukni. Mám radost, že můžu. Že se nestydím. Že mě díky pár centimetrům do výšky minula kariéra modelky.
Stejné to bude i letos, až skončí to aprílové počasí. A to i přesto, že nejspíš zjistím, že jsem z těch loňských kousků navíc vyrostla a ne do výšky.
