Jitka Bajzová

Lepší vrabec v hrsti?

21. 04. 2017 7:21:26
Velké sny, novoroční předsevzetí, vstát vícekrát, než upadnout...? Nebo je lepší onen známý vrabec v hrsti? Možná je ale otázka položena ještě jinak...

Jedno přísloví říká: "Lepší vrabec v hrsti, než holub na střeše." Buď spojený s tím, co máš. Pustíš vrabce, vrhneš se za holubem, holub frnkne a vrabec taky. Dobře ti tak! Chtěl jsi víc, nemáš nic!

Dnes, myslím, spíše narazíme na moudra opačného typu. Uspokojení z vrabce v hrsti patří dobám dávno minulým. Dnes je trendy mít sny. Velké sny. Věřit na zázraky a očekávat je. Makat na sobě a posouvat hranice nemožného. Nárokovat si permanentní štěstí a usurpovat "vesmír", který prý nemá nic jiného na práci, než plnit všechna naše bláznivá přání.

Myslím, že takto trendy jsem uvažovala od narození. Jsem ta, co říká, že kdyby se někdy nechala tetovat, tak si nechá vytetovat Baťovo: "Kdo chce, může." Ta, co na sobě dře snad odjakživa, co vždy ví, co chce a kam směřuje. Co má stále nějaké cíle a plány. Ta, co se nestydí za svůj workoholismus a, mezi námi, je na něj i hrdá.

Letošní rok začal slibně jako vždy. Novoroční předsevzetí týkající se hlavně práce, skokového posunu a dosažení velkých věcí. Tento rok měl být nejlepším a nejúspěšnějším rokem mého života. Nehodlala jsem nic ponechat náhodě.

...Teď stojím na místě.

Nezastavila mě ale jako mnohé lidi lenost. Ani malá vytrvalost či disciplína. Ten permanentní závod za velkými vizemi zastavily otázky: Kdy to konečně přijde? Vždyť tolik pracuji, tolik se vzdělávám, dělám to i ono a stále to není dost. Co když to nepřijde? Nebylo by lepší spokojit se s oním vrabcem v hrsti?

Opatrně jsem si "vrabce" začala prohlížet. Najednou jsem to uviděla naprosto jasně. Otázkou není, zda je lepší jistý vrabec či nejistý holub. Daleko závažnější otázkou je, zda nedržíme v dlaních "holuba" a přesto nesmyslně pošilháváme po "vrabcích" na střeše.

A tak, víceméně proti mé silné vůli i všem motivačním cílům, jsem získala svého holuba. Tím, že jsem ho objevila ve svých dlaních. Že mi konečně došlo, že už je to tady. Vždyť, co jiného je pohádkový úspěch, než šťastné manželství, zdravé děti, přátelé a práce, která baví i pokrývá standardní potřeby?

Tuším, že letošní rok bude nakonec opravdu nejlepším a nejúspěšnějším rokem mého života. Jdu vyhodit ten dlouhatánský seznam cílů a místo něj si napíšu velkým písmem: "Raději se usouložit k smrti, než v domově důchodců vzpomínat na pracovní úspěchy."

Zkuste to alespoň o víkendu taky:-).

Autor: Jitka Bajzová | karma: 13.11 | přečteno: 858 ×
Poslední články autora