Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zaručený způsob, jak získat práci snů

4. 04. 2017 7:00:00
Toužíte po jiné práci? Znám zaručený způsob, jak získat práci, po které člověk touží. Každý jej může použít. Málokdo to však udělá.

Odjakživa mě děsila představa, že bych musela dělat práci, která mě nebaví. A tak od první třídy
na základní škole jsem se snažila mít dobré známky, abych si jednou mohla zvolit obor, který budu studovat a poté získala práci, kterou si vyberu.

Moje cílevědomost v této věci se jistě dá označit za nadprůměrnou. Přesto si s údivem a vděčností uvědomuji, že není samozřejmost, že jsem vždy měla práci, která mě bavila. Je to náhoda? Štěstí,
které potká pár vyvolených?

Když nad tím zpětně přemýšlím, pak všem zaměstnáním i povýšením v zaměstnání předcházel stále stejný postup. Vždy, opravdu vždy jsem danou práci dělala nejprve zdarma. Jen tak. Protože mě to bavilo. Nebyla to strategie. Nikdy jsem neměla jistotu, často ani naději, že z toho jednou bude placená práce či povýšení.

Pokud si říkáte: „Dobrá, ale jak dlouho a kolik musím pracovat zdarma, aby se mi to vyplatilo?“ Pak jste to nepochopili... Odměnou je člověku již to, že danou práci může dělat. To, že za ní dostane někdy zaplaceno, je něco navíc.

V této souvislosti si vybavuji dokument o jedné ženě. Za minulého režimu utekla do Austrálie. S pár dalšími pak začali vysílat program v rádiu pro Čechy v exilu. Nikdy to nebylo její zaměstnání. Vždy to dělala ve svém volném čase. Navíc z peněz, které vydělávala v běžném zaměstnání, platila pronájem prostor rádia. Cca po třiceti letech dostala čestný doktorát na Olomoucké univerzitě. Dodnes slyším,
jak to komentuje slovy: „Já bych měla poděkovat. Za to, že jsem to mohla dělat.“

Autor: Jitka Bajzová | úterý 4.4.2017 7:00 | karma článku: 12.88 | přečteno: 517x

Další články blogera

Jitka Bajzová

Skoro modelka

Zjistila jsem, že do modelky mi chybí pouze jedna jediná věc. Vsadím se, že jste na tom stejně. Pány nevyjímaje.

26.4.2017 v 19:19 | Karma článku: 19.97 | Přečteno: 723 | Diskuse

Jitka Bajzová

Lepší vrabec v hrsti?

Velké sny, novoroční předsevzetí, vstát vícekrát, než upadnout...? Nebo je lepší onen známý vrabec v hrsti? Možná je ale otázka položena ještě jinak...

21.4.2017 v 7:21 | Karma článku: 9.51 | Přečteno: 216 | Diskuse

Jitka Bajzová

Touha pomoci či po moci?

Zdá se to jen mně, že pomoc se stává oblíbeným mottem, výnosnou obchodní strategií, zaručenou politickou hantýrkou i stěžejním nástrojem manažerské komunikace?

10.4.2017 v 9:31 | Karma článku: 11.91 | Přečteno: 335 | Diskuse

Jitka Bajzová

Kde hledat své silné stránky?

Všestrannost ustupuje do pozadí. Dnes je hitem objevovat své silné stránky. Jenže, jak poznat v čem jsme výjimeční?

6.4.2017 v 8:36 | Karma článku: 8.55 | Přečteno: 173 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Šárka Štefaniková

Vopravdu blbka

Dneska to asi vo češtině nebude....jóóó ́, vobracejte se v hrobě....vono se neni čemu divit v týhle době

23.11.2017 v 2:21 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Jana Slaninová

Skvělý burger na Andělu od Jakuba

Manžel dnes lákal na vinnou klobásu. Lehce osmahnutou, s česnekovým chlebem. Těšila jsem se fakt moc. Ale v práci jsem pojedla pouze krémovou zeleninovou polévku a v půl šesté už jsem mírně šilhala hlady. Burger padl mi do ok.

22.11.2017 v 19:58 | Karma článku: 13.19 | Přečteno: 363 | Diskuse

David Dvořák

Vydání Babiše a inspirace pro Okamuru.

Politika je umění dosáhnout maxima možného. Dogmatické lpění na vyřčeném nebývá zrovna nejkonstruktivnější, na druhou stranu je třeba se nezpronevěřit zásadám a „neztratit tvář“.

22.11.2017 v 13:41 | Karma článku: 30.32 | Přečteno: 2415 | Diskuse

Jan Klar

Tady pomůže už jen psychiatr

Jako poslední možnost, kterou Eva navrhla, bylo jít do manželské poradny. Dobře věděla, jaký má Michal odpor ke všem těm psychologům, terapeutům nebo osobnostním poradcům.

22.11.2017 v 12:42 | Karma článku: 15.48 | Přečteno: 629 | Diskuse

Jan Tichý(Bnj)

Děti vyrostly a tak tápeme

Čím podarovat děti na Vánoce? Navíc když už vůbec nejsou v dětském věku. Ty své dospělce nějak zvládneme, ale pak tu máme ty „malé“ neteře a synovce, čili děti, co mezitím vyrostly až (skoro)dospěly.

22.11.2017 v 10:33 | Karma článku: 13.68 | Přečteno: 333 | Diskuse
Počet článků 8 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 505

Vypadá to, že jsem se dostala do věku, kdy člověku tzv. krize středního věku připomíná, co chtěl dělat jako dítě a svíčky na narozeninovém dortu varují, že času to uskutečnit ubývá. A tak jsem začala psát.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.